KARBON - rostliny
CARBONIFEROUS - Plantae

Cyclopteris orbicularis (Brongniart 1828) - 57 mm (sag), svrchní karbon, Silesium, Westfalien D (303 - 311 millionů let), Piesberg, Osnabruck, Germany


Eusphenopteris striata (Gothan,1913) - výška otisku 55 mm, svrchní karbon, Silesium, Westfalien D (303 - 311 millionů let), Piesberg, Osnabruck, Germany 


Lonchopteris rugosa Brongniart 1822, důl Krupinsky, Suszec, vestfal II. 

Rod: Lonchopteris Brongniart 1828 †, druh: Lonchopteris rugosa Brongniart 1822 †.

Listy jsou řazeny do umělého systému. Vějířky celistvé, připojené širokou bází, žilky vzájemně propojené. Lístky jazykovitého až trojúhelníkovitého tvaru.


Macroneuropteris scheuchzeri (Hoffmann 1827) - 65 mm (sag), svrchní karbon, Silesium, Westfalien D (303 - 311 millionů let), Piesberg, Osnabruck, Germany


Mariopteris muricata (Schlotheim, 1820) Zeiller, 1886 - výška kamene 170 mm, Walzbrych (dolní Slezsko), Walbrzych Formation, Mississippian / Serpukhovian, starý sběr (1990)

Třída: Spermatopsida, řád: Medullosales , rod: Mariopteris R. Zeiller (1879) †, druh: Mariopteris muricata (Schlotheim, 1820) † Zeiller, 1886 † (některé zdroje uvádějí Mariopteris muricata Sternberg 1825 †).  

Habitus = vnější vzhled vějířů je velmi podobný jako u druhu Mariopteris acuta Brongniart, lístky jsou poněkud větší, silně vypouklé, vejčitého tvaru a tupě zakončené okraje mají zvlněné nebo jen slabě laločnaté. Žilnatina je velmi výrazná, v silně vypouklých lístcích je hluboce vpadlá. Druh velmi se podobající druhu Mariopteris acuta Brongniart, který však má úkrojky jasně zoubkovány. Z ostravko karvinské oblasti známe více druhů tohoto rodu, např. Mariopteris glabra Brongniart, Mariopteris nervosa (Brongniart) Zeiller 1879, Mariopteris dernoncourti Zeiller

Mariopteris muricata (Schlotheim 1804) Zeiller 1886 - Danze-Corsin 1953


Neuropteris attenuata (Lindley & Hutton, 1835) - výška kamene 170 mm, svrchní karbon, Silesium, Westfalien D (303 - 311 millionů let), Piesberg, Osnabruck, Germany

Říše: Plantae Haeckel, 1866 - rostliny, oddělení: Cycadophyta Bessey 1907 - cykasorosty, třída: Cycadopsida Brongn. - cykasy, řád: Medullosales Corsin 1960, čeleď: Neurodontopteridaceae Laveine †, rod: Neuropteris (Brongniart) Sternberg †, druh: Neuropteris obliqua (Lindley & Hutton, 1835) †.


Neuropteris obliqua BRONGNIART - velikost 48 mm, svrchní karbon - stephan (cca 299 - 309 milionů let), oddělení - svrchní karbon, Pennsylvanian, Garano-La Magdalena, uhelné doly v provincii León, Španělsko

Říše: Plantae Haeckel, 1866 - rostliny, oddělení: Cycadophyta Bessey 1907 - cykasorosty, třída: Cycadopsida Brongn. - cykasy, řád: Medullosales Corsin 1960, čeleď: Neurodontopteridaceae Laveine †, rod: Neuropteris (Brongniart) Sternberg †, druh: Neuropteris obliqua BRONGNIART †.

Rod Neuropteris (Brongniart) Sternberg † je vyhynulá cykasoidní kapradina středního až vyššího vzrůstu, která se vyskytuje jak v českém, tak moravském karbonu. Předpokládaná idealizovaná rekonstrukce rodu níže. 


Pecopteris (plumosa) dentata (Brongniart), 1832 - šířka kamene 255 mm, Walzbrych (dolní Slezsko), Walbrzych Formation, Mississippian / Serpukhovian, starý sběr (1990)

Říše: Plantae (Haeckel, 1866), kmen: Tracheophyta Sinnott, 1935 ex Cavalier-Smith, 1998 - cévnaté rostliny, třída: Polypodiopsida Cronquist, Takht. & Zimmerm., řád: ?Marattiales Link, 1833, čeleď: Marattiaceae Bercht. & J.S. Presl = ?Asterothecaceae, čeleď: Pecopteridaceae Göpp. †, rod: Pecopteris (A. T. Brongniart) Sternberg, 1825, druh: Pecopteris (plumosa) dentata (Brongniart), 1832.

Pecopteris [peko-] Brongn., rod předvěkých kapradin mohutného až stromovitého vzrůstu s velikými listy mnohonásob rozčleněnými (3-4kráte zpeřenými) a s poměrně malými lístečky posledního řádu, jež jsou většinou celou šířkou své base na žebro narostlé, hustě vedle sebe posazené a kožovité. Hlavní žebro celého listu nese často přídatné, přeměněné lístky vícekráte rozčleněné nebo laločnatě střihané (Aphlebia). P. jest zvláště charakteristickým rodem kapradin pro svrchní útvar kamenouhelný, kde dochází obrovského rozvoje a zabíhá ještě i dále do permu, vzácně a již v odchylných formách do triasu, jury až i do křídy. V třetihorách uvádějí se pod tímto rodovým jménem jen obdobné kapradiny, příbuzné již s některými kapradinami nyní žijícími.
Ottův slovník naučný Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 382


Pecopteris polymorpha Brogniart, 1828 - velikost kamene 18,5 x 16, 5 cm, Garano-La Magdalena, uhelné doly v provincii León, Španělsko, oddělení - svrchní karbon, stupeň - stephan (cca 299 - 309 milionů let)

Říše: Plantae Haeckel, 1866 - rostliny, oddělení: Monilophyta - kapradiny, třída: Botryopteridiopsida Doweld †, řád: Pecopteridaceae Göpp. †, rod: Pecopteris (Brongn.) Sternb. †, druh: Pecopteris polymorpha Brogniart, 1828 †.

Ukázka fosilní kapradiny rodu Pecopteris polymorpha zachovalá v tmavě šedém prachovci, jež byla dříve nazývána rodovým jménem Polymorphopteris, který již dnes představuje rod samostatný a v současnosti nese často název Acitheca (Pecopteris) polymorpha. Na desce horniny je zachovalý vějíř listů této kapradiny. Stáří této fosílie je z mladších prvohor, svrchní karbon - stephan (cca 299 - 309 milionů let), Pennsylvanian? Na lokalitě Garano-La Magdalena byly nalezeny tyto druhy rodu Pecopteris (Brongn.) Sternb. † - Pecopteris ameromii, Pecopteris apicalis, Pecopteris arborescens, Pecopteris candolleana, Pecopteris sp. cf. P. longiphylla, Pecopteris daubreei, Pecopteris densifolia, Pecopteris jongmansii, Pecopteris melendezii, Pecopteris monyi.

Pecopteris polymorpha Brogniart, 1828 má relativně velké lístky, které jsou rovnoběžné oboustranné a jsou jakoby na základně zkrácené. Na otiscích se velmi často vzájemě dotýkají až překrývají. Jsou konvexní, kulatě zakončené. Listy této kapradiny jsou průměrně 30 cm dlouhé. 

Obrázek výše: Rekonstrukce rostlinných společenstev na mokřadové nivě lokality La Magdalena ve Španělsku. Obr A. vegetace v těsné blízkosti meandrovitého pásu koryta tehdejší říčky. Obr B. vegetace v oblasti mokřadů, v místech vyšší půdy mezi dvěma řekami, které jsou ve stejném drenážním systému. 

Zdroj:
Vegetation heterogeneity on a Late Pennsylvanian braided-river plain draining the Variscan Mountains, La Magdalena Coalfield, northwestern Spain Arden R. Bashforth (a), Howard J. Falcon-Lang (b), Martin R. Gibling (a)
(a) Department of Earth Sciences, Dalhousie University, Halifax, Nova Scotia, B3H 3J5, Canada
(b) Department of Earth Sciences, Royal Holloway, University of London, Egham, Surrey TW20 0EX, UK


Sphenophyllum oblongifolium (Germar &. Kaulfuss) a Annularia sp. - výška kamene 215 mm, svrchní karbon, Silesium, Westfalien D (303 - 311 millionů let), Piesberg, Osnabruck, Germany


Zeilleria (Pecopteris) avoldensis (Stur) Kidston, 1887 - šířka kamene 270 mm, Walzbrych (dolní Slezsko), Walbrzych Formation, Mississippian / Serpukhovian, starý sběr (1990)

Říše: Plantae (Haeckel, 1866), podříše: Embryophyta Crane & al., 2004, kmen: Pteridophyta Haeckel, 1875, třída: Pteridopsida Ritgen, 1828, čeleď: Marattiaceae Berchtold & Presl, rod: Zeilleria Kidston, 1884, druh: Zeilleria (Pecopteris) avoldensis (Stur) Kidston, 1887.

Listový vějíř nejméně kvadripinátní, katadromní. Fertilní olistění: vzhled fruktifikace doprovázený redukcí okrajového více či méně zvýrazněná může jít až na jediné zachování žilnatiny; synangia umístěna na vrcholu lístků, na okraji lístku nebo mimo něj, obvykle dva na lístek, složeny ze 3 - 5 sporangií (častěji 4), 1,5 mm dlouhé a 1 mm široké, sporangia v nezralém stavu tvoří kulovité spory, jehož konce se značně liší v dospělosti; spory monolétní, hladké, podobné druhu Laevigatosporites Ibrahim, průměr v rozsahu 11 - 36 µ s nejvíce kolem 29 µ. Sterilní olistění typu: osa prvního řádu rovná, osa druhého řádu široká a plochá, pokrytá tenkým podélným rýhováním, listový vějíř posledního řádu kopinatého tvaru, lístky pecopteridního typu, mírně nakloněné k ose a přisedlé celou bází, vrchol zaoblený, okraj vlnitý, zubatý nebo významně laločnatý, střední žilka se dělí střídavě, první větvení je katadromní, vrchní listový vějíř se dvakrát dělí, lístky laločnaté typu Lobatopteris R. H. Wagner.

Druh kapraďosemenné rostliny pojmenované po francouzském inženýrovi a paleobotanikovi Charlesi René Zeillerovi (1847 - 1915). Jeho oficiální botanická autorská zkratka zní "Zeiller". Rody fosilních rostlin Zeilleria Kidson, Zeillerisporites D. D. Pant & B. P. Srivast. a Zeilleropteris Koidz., jsou pojmenovány na jeho počest. Sám popsal nebo pomohl popsat mnoho rodů a druhů, namátkou: Asterophyllites dumasii ZEILLER, 1890, Gomphostrobus bifidus (GEINITZ) ZEILLER, 1893, Linopteris obliqua (BUNBURY) ZEILLER, 1899, Lodevia nicklesii (ZEILLER) HAUBOLD ET KERP, 1988, Mariopteris muricata (SCHLOTHEIM) ZEILLER, 1879, Mariopteris  nervosa (BRONGNIART) ZEILLER, 1879, Metacalamostachys dumasii (ZEILLER) BARTHEL, 1989, Mixoneura osmundaeformis (SHLOTHEIM) ZEILLER, 1879, Mixoneura subcrenulata (ROST) ZEILLER, 1888, Pecopteris elaverica ZEILLER, 1888, Pseudomariopteris busquetii (ZEILLER) DANZÉCORSIN, 1953, Rhachiphyllum curretiensis (ZEILLER) KERP, Sphenophyllum cuneifolium (STERNBERG) ZEILLER, 1880, Sphenopteris mathetii ZEILLER 1888.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky